Září 2009

Bof...

30. září 2009 v 21:12 | Marry |  můj svět
Hmmm, tak se to tady moc nehýbe no... Nevím, nevím co teď dál, co bych ještě udělal... Monemtálně mám i hodně učení do školy a všechno... Nějak není chuť psát či kreslit a celkově... Dávat sem videa, hudbu nebo tak mi příjde jako poštět to větru.... A soutěž.... Máme jednu práci a nevím jak to dopadne no... Snad něco udělám, ale zjistila jsem že jsem neuvěřitelně líná takže nevím... Uvidíme, uvidíme... Taky s návštěvností 3 lidí co sem chodí... No, snad to má ještě cenu.... Momentálně je to francouzky řečeno bof....

Večerní mlha....

23. září 2009 v 20:15 | Marry |  můj svět
No, jeden večer jsem si dělal školu a najednou koukám z okna... Ten nádherný pohled jsem nemohla jen tak nechat rozplinout...




FF na HP- Nápoj lásky 4. část

7. září 2009 v 14:38 | Marry |  Fanfictoin
"S tebou nikdo nemluvil, Pottere. Možná, že ty by sis přece jen zasloužil dávku."
Nenechala se, ale ani nechápu že mu věnuje pozornost. Samozřejmě, že náš milý Potter to nenechal jen tak. Už z toho, že s ním Lilly mluví, byl mimo.
"Od tebe všechno Evansnová!!"
To jsou kecy, teď je Lilly moje, já mu dám ji otravovat. Než si toho všiml, znovu jsem použil své oblíbené kouzlo a visel hlavou dolů. Následoval záchvat smíchu ze strany Zmijozelu, příval nadávek od Pottera a Lilly tomu nasadila korunu. Došla k Potterovi a spustila na něj z hůlky proud vody.
"To aby ses konečně probral, Pottere!"
Všichni se mohli potrhat smíchy. Dokonce i Black se usmál, bohužel právě začala hodina, a tak jsem spustil Pottera na zem a odešel jsem ve společnosti svých nových nejbližších a Lilly.
"Začíná se mi to líbit," prozradila Lilly nejen své, ale i mé pocity.
Nevím, že mi to došlo až teď.
"Jen tak s tím nepřestanu, ať si nemyslí, frajírek."
A v tu chvíli jsem na všechno úplně zapomněl, na Blacka a Nápoj lásky, na mou nenávist ke zvířatům a bohužel i na domácí úkol do jasnovidectví. Ale co na tom, pro jednou si chci užít života a to pořádně. Naše učitelka byla taková ta typická bláznivka, co miluje zvířata. Oznámila nám, že dneska budeme probírat hypogrify. Ani nevím, proč jsem si vybral zorána tenhle předmět. Asi to bude tím, že ho mám rozhodně radši než čtení z run a je taky o hodně lehčí. Musel jsem se obětovat, nic jiného mi nezbývalo. Ani jsem jejímu výkladu nevěnoval pozornost, přemýšlel jsem, co budu zbytek dne dělat. Původně jsem se chtěl učit, ale stejně to všechno umím, takže myslím, že se půjdu sednout k jezeru.
Hodina utekla rychle a bez zbytečných poznámek. Po zvonění my došlo, že už dneska žádnou hodinu nemáme, a tak jsem si v klidu šel zanést tašku s věcmi do ložnice a vzal jsem si svou oblíbenou knihu. Mám docela v oblibě mudlovskou literaturu. Momentálně čtu cestu kolem svět za 80. dní, velmi originální dílo. Samozřejmě je v tom mudlovská nedokonalost. Za 80. dní bych Zemi obletěl nejmíň 10krát, ale i tak je to zábavné.
Pomalou chůzí jsem došel k jezeru, po cestě mě dokonce pár spolužáků pozdravilo. Byl jsem z toho tak vedle, že jsem ani neodpověděl. Sedl jsem si na mé oblíbené místo, ve stínu blízkého křoví a začetl jsem se do knihy. Bylo by to normální odpoledne, kdyby nedorazili pobertové ke "svému" stromu, který jako naschvál rostl nedaleko mého křoví. Nevšímal jsem si jich a měl jsem v plánu si jich takhle nevšímat zbytek odpoledne. Jenže to by nebylo aby oni vydrželi jen tak sedět a sledovat jezero, po chvíli mě do hlavy trefil klacek. Ani jsem nemusel zvedat hlavu abych věděl, kdo to byl.
"Srábku, tak co, rozmyslel sis to už konečně s tou mojí nabídkou? Nebo už jsi tu věc doopravdy použil?"
On si nedá pokoj, musí mít vždycky to co chce. Ale co se divím, tohle je přece typický Sírius Black. Měl by ho někdo trochu uklidnit.
"Jo, použil a proto mě teď tak otravuješ."
Black se zatvářil zaražené, jako by dokonce začal i přemýšlet. Peter se začal smát, vybral si opravdu skvělou chvíli. Ale stačil pohlavek od Pottera a byl potichu.
"Ty si mi něco nalil do pití?"
Myslím, že mu to trochu nedošlo. Kdybych mu nalil do pití Nápoj lásky, vypadalo by to mnohem hůř. Takhle to dopadá když někdo v hodinách lektvarů skládá vlaštovky. Ale bylo na čase Nápoje využít.
"To byl v životě neudělal, neumíš si představit co by si vyváděl a myslím, že já bych to nepřežil ve zdraví. Jen budu chtít nějakou tu protislužbičku, když už ti ho mám dát."
Black se vítězně zasmál, to ještě nevěděl co za protislužbičku to bude.

Kryštof

3. září 2009 v 22:10 | Marry |  Music
Dalších z mích nejoblíbenějších kapel. Tuhle mám zvlášť ráda. Mají úúúžasné texty a Ríša úžasně zpívá... Ale hlavně tady jde o ty texty, jsou tak důmyslné... Nesehnala sem všechny videa a taky by jich bylo strašně moc, ale alespoň ochutnávka těch lepších, které se mi líbí.



Zrcadlení



Obchodník s deštěm






Srdce







Tramvaje





Cosmoshop (tuhle úplně miluju)





Sněhurky (taky dobrá)






Líbej mě





Básníř





Rubikon (taky mám ráda)







A jako poslední

Ženy






Je toho mnohem, mnohem víc, ale snad jsem vám alespoň takhle trochu skupinu Kryštof přiblížila a možná se vám i zalíbila, dejte vědět v komentíkách ;-)

FF na HP- Nápoj lásky 3. část

3. září 2009 v 21:53 | Marry |  Fanfictoin
Za dopoledne jsem toho měl tak akorát dost, to já měl trumf v rukávě, ne on.
"Ty to určitě nebudeš, i když po tom asi hrozně toužíš."
Kupodivu se několik studentů okolo nás neudrželo a začalo se smát, to mě ještě více nabudilo. A navíc Black očividně znervózněl, obvykle se mu nikdo nesměje…
"Netoužím po tobě, spíš po tom co nyní vlastníš, pořád platí můj návrh."
Tak tohle si ještě vychutnám. Black se mě doprošuje, jak komické, ale já nejsem z těch co mu padají k nohám.
"Tak to si budeš muset poradit sám, ten Nápoj lásky ti nedám ani kdyby sis nechal oholit hlavu a napsal si tam miluji Sneapa."
Ta představa mě rozesmála, ale plnila účel, Black si jen odfrkl a opět odešel on jako poražený. že by se věci obrátily v můj prospěch? A to jen kvůli jednomu Nápoji lásky.
S úsměvem jsem došel do velké síně, kde už bylo narváno, a tak jsem skončil usazen vedle Luciuse, mého bývalého přítele,
Ano, je to tak. V prvním ročníku jsme se spřátelili a trvalo by to dodnes, kdybych se mu nepřiznal že jsem se zamiloval do Lilly. Představa, že já, jeho nejlepší přítel, miluji mudlovskou šmejdu, úplně zpřetrhala naše přátelství. Ale já Lilly neopustil, a tak skončilo naše dlouholeté přátelství. Nyní mě považoval za zvrhlíka, ale nevšímal se mě. Věděl, že vím o něm až moc, na to aby si mohl vyskakovat.
Takže oběd proběhl v klidu až na pohledy, které na mě házel Black od Nehelvítského stolu. Začal jsem si uvědomovat, že konečně jsem já ten, kdo bude klást podmínky.
Se stálím úsměvem jsem došel na hodinu přeměňování. Prakticky jsem mohl celou hodinu prospat, všechno to učivo už umím na výbornou, ale nějak jsem chtěl pokračovat v mém "novém" životě.
Místo toho abych se povaloval v lavici jsem se celou hodinu pilně hlásil a odpovídal téměř na všechny otázky. Mcgonagallová měla opravdu radost, získal jsem pro Zmijozel 50 bodů. Spolužáci mě po hodině dokonce odměnili potleskem. Připadal jsem si jako znovuzrozený a byla to nádhera. Ještě mě čekala hodina péče o kouzelnické tvory, samozřejmě s Nebelvírem a s Lilly. Akorát tam nemůžu zaperlit, zvířata moc nemusím. Ale určitě se svěřím Lilly s tím, že Black se ze mě snaží dostat ten Nápoj lásky.
Po cestě na školní pozemky mě pár zmijozelských spolužáků poplácalo po zádech. Řekli mi, že se nezdám nebo že jsem se vybarvil apod. Já jsem na ně jen zíral a občas i poděkoval. Bylo to zvláštní, dokonce i Lucius mi věnoval obdivný pohled, ale tak aby si toho nikdo, kromě mě, nevšiml. Jediný, kdo se mě zeptal, jakože jsem tak najednou v sobě objevil toho hlásijícího se kluka, byl Regulus. Můj jediný přítel nebo spíše kamarád. Moc jsme se spolu nebavili, ale nebyli jsem si cizí. Musel jsem mu vysvětlit, jak jsem v sobě objevil mé nové já. Byl z toho nadšený. Přes pozemky jsem šel poprvé v houfu a někdo z Nebelvíru
si to nenechal bez poznámky.
"Wow, tak Srábek si našel kámoše, dal jsi jim do pití ten nápoj lásky aby sis aspoň trochu užil?"
Zakřičel na mě Potter hned jak mě uviděl. Ale já už nebyl ten, kdo ustupuje.
"Já si přátele nepotřebuji kupovat nebo očarovávat jako ty."
Konečně jsem ze sebe mohla dostat všechnu tu zlost a nenávist za těch 6 let. Někomu se to líbilo, někomu ne. Mě se to docela zamlouvalo. A svou pozornost jsem hodlal věnovat jen Lily, možná si mě teď spíš všimne. Po chvíli si mě taky všimla, jen trochu nepochopila situaci.
"Co se děje Severusi? Zase tě otravují? Počkej, já jim dám."
Už, už zdvihala hůlku, ale naštěstí (nebo na neštěstí?) jsem ji stihl zastavit.
"No tak Srábku, nechej Lilly ať to dokončí, stejně to tak bude lepší."
Ano, Potter, vždy zachvácen šílenstvím, když byla Lilly na blízku. Ale ona se nedala, byl jsem na ni jistým způsobem hrdý.